Hlavní strana  >  Lipnice nad Sázavou  >  Historie hradu Lipnice

Hrad Lipnice

Historie hradu Lipnice

Lipnický hrad, založený na počátku 14.stol. v blízkosti Haberské a Humpolecké stezky směřující z Moravy do Čech, patří k největším gotickým hradům u nás.

Hrad LipniceO Lipnici nacházíme první písemné doklady v roce 1247 spojené se jménem příslušníka starého rodu Ctibora, jehož sídlo, hrad Cimburk, ležel nedaleko Poličan u Kutné Hory. Ve zprávě šlo však pravděpodobně o Starou Lipnici, dnešní Dolní Město, o němž je první zmínka už v roce 1226 jako o osadě příslušející k Želivskému klášteru. Protože v roce 1316 hrad už stál, je zřejmé, že byl postaven kolem roku 1310, jak potvrzuje sama stavba.


Hrad LipniceRoku 1314 je uváděn lipnický purkrabí Bernard a roku 1316 první známý majitel Raimund Bítovský z Lichtenburka, příslušník rodu Ronovců. Raimund, majitel moravského Bítova Lipnici krátce předtím koupil pro svého syna, ale už v r.1319 prodává panství Řehníkovi z Dražic. Tomu však bylo panství zabaveno českým králem Janem Lucemburským a odevzdáno nejvyššímu maršálkovi Jindřichovi z Lipé, jehož rod vládl na Lipnici do roku 1370. Gotický hrad byl vybudován na protáhlém vrcholu skalnatého hřebene. Na jihozápadní a západní straně byl chráněn mohutným skalním útesem příkře spadajícím k městečku a ostatní strany tvořily strmé svahy. Před vstupem do hradu byl hradní příkop překlenutý padacím mostem. Do hradu se vstupovalo širokým průčelím se vstupní branou, kterému poskytovala ochranu čtverhranná velká věž. Fronta pokračovala dvoupatrovou budovou purkrabství opírající se o vysokou hradbu.


Hrad LipniceHlavním traktem severozápadní strany rozlehlého hradu byl dvoupatrový tzv. Thurnovský palác. Jeho faktickou součástí se stala mohutná Samsonova věž, postavená na půdorysu pravidelného čtyřúhelníku. Uvnitř věže byla soudní síň, alchymistická laboratoř a v jejím podzemí byla do skály vylámána hluboká studna. Z přízemí se vcházelo do sousední malé budovy tzv. vrátnice, od níž se až k hlavní bráně táhla hradba. Součást obranného systému tak tvořilo několik hradebních pásem s bastionem Křenovka, uzavírajícím hradní příkop na straně severní, a další věž na straně západní.


Od roku 1370 patřil lipnický hrad královské koruně, a to králi Karlu IV., který mimo jiné udělil Lipnici městská práva. O šest let později Karel IV. zastavil panství moravskému rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad. Dalším majitelem byl Vít z Landštejna,který získal hrad dědičně od Václava IV., po něm jeho syn Vilém. Landštejnové založili v městečku školu, na hradě kolegiátní kapitulu. Po Vilémově smrti přešel majetek na manžela jeho dcery Kateřiny Čeňka z Vartemberka, nejvyššího purkrabího pražského, horlivého stoupence husitství, který na hradě umožnil svěcení prvních husitských kazatelů.


Čeněk z Vartemberka dal roku 1417 unést světícího biskupa pražské arcidiecéze Heřmana Nikopolského při jeho návštěvě Německého Brodu a násilím jej přinutil, aby v lipnické kapli vysvětil uchazeče o kněžství víry pod obojí. Po Čeňkově smrti roku 1425 přešel majetek na Oldřicha z Rožmberka, jemuž pak Lipnici zabral táborský hejtman Jan Smil z Kremže.


Roku 1436 koupil hrad od Rožmberků Mikuláš Trčka z Lípy, který rozsáhlou přestavbou hradu vytvořil z Lipnice hlavní středisko svého velkého panství. Za panování Trčků byl hrad opevněn na nedobytnou pevnost a stavbou předsunutého opevnění, tzv. Bílé věže, se posílila obranyschopnost města. Na místě starší budovy purkrabství vznikl nový renesanční Trčkovský paláce a byl upraven i Thurnovský palác. Přestavěna byla věž Samson, otevřená do nádvoří velkými goticko-renesančními okny.


Kaple svatého Vavřince přiléhající k budově hradního paláce, byla postavena na druhém nádvoří kolem roku 1325. Nebyla orientována, polygonálně uzavřen byl presbytář sklenut křížovou klenbou. Žebra klenby jsou svedena do dekorativních konzol s figurálními motivy (svině kojící dva židy, ďábel). V presbytáři se zachovalo totzo nástěnných maleb s námětem Kristova umučení. Malby byly pořízeny z popudu Pertolda z Lipé, vysokého královského hodnostáře z první poloviny 14.století. Nástěnnými malbami byl vyzdoben i později postavený vítězný oblouk. Kaple je spojena s hranolovou věží, jejíž přízemí, v 17.stol. barokně vkusně přestavěné, bylo součástí sakrálního prostoru. Když bylo gotické purkrabství přebudováno na renesanční palác, byl zastavěn i prostor mezi ním a kaplí tzv. kaplankou.


Celou trčkovskou přestavbu hradu datuje nápis s letopočtem 1537 ve věži Samson, ke které byla později přistavěna nová vrátnice s vysokým renesančním štítem . Z nového renesančního opevnění, postaveného v první polovině 16.stol. se zachovaly základy bašty zvané Křenovka a bašty při hlavním vstupu do hradu. Lipnice v tomto období dosáhla vrcholu své slávy.


V roce 1561 hrad koupil hrabě František z Thurnu. Do Trčkovského vlastnictví se hrad vrátil v roce 1594, kdy jej získal Jan Rudolf Trčka z Lípy. Zavražděním Adama Erdmana Trčky spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu v roce 1634 rodový majetek Trčků propadl konfiskaci a novým majitelem se stal v roce 1636 císařský důstojník Matouš z Verniéru , který hrad dostal jako odměnu od Ferdinanda II. Habsburského. Za třicetileté války v roce 1645 hrad obsadili bez boje Švédové, pro které se stal výchozí pozicí pro nájezdy do širokého okolí. V roce 1646 se císařské vojsko pokusilo hrad Lipnici dobýt, ale ani po čtyřměsíčním dobývání se mu to nepodařilo. Velmi poničeno ale bylo městečko. Švédové hrad opustili v roce 1648 na základě Vestfálského míru a zanechali za sebou zpustošený hrad i městečko.


Poslední stavební úpravy proběhly v 2.pol.17.stol. za Jana Bartoloměje Verniera, kdy byla zcela přestavěna hradní kaple. Třicetiletá válka a její následky znamenaly pro hrad úpadek a roku 1747 se o něm mluví jako o Pustém stavení. Hrad a zejména městečko v podhradí v tomto období ve stále větší míře získávaly provinciální charakter.


V roce 1760 koupil zadlužené panství Karel Josef hrabě Palm-Gundelfingen a od roku 1842 patřila Lipnice hrabatům z Trauttmanstdorffu. Za posledních majitelů Lipnice chátrá a stává se ruinou. Roku 1869 hrad vyhořel a přestal být obýván docela. Sídlila tu jen hospodářská správa statku, část objektu byla přeměněna na byty.


Až roku 1913 se Lipnický hrad dočkal pozornosti a roku 1924 koupil hrad Klub českých turistů a zabránil jeho úplnému zchátrání. Po druhé světové válce hrad Lipnice přešel do majetku státu. Od r.1969, kdy hrad převzal do své péče Památkový ústav v Pardubicích, byl vypracován stavebně historický průzkum a byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Na konci sedmdesátých a zejména v osmdesátých letech 20.stol. pokračovalo statické zajištění a generální i dílčí opravy jednotlivých částí hradu, které průběžně pokračují i v současnosti. Z monumentální architektury hradu je přístupná kaple sv.Vavřince, rozsáhlá sklepení s bývalou hodovní síní, původní hradní studna s rumpálem a velká věž se zbrojnicí a archeologickou expozicí se souborem gotických kachlů.. Z této věže se nabízí krásný výhled na vrch Melechov a na přilehlou část Českomoravské vrchoviny.


Hrad žije nejen zásluhou četných domácích i zahraničních návštěvníků, ale i mnoha vystoupeními hudebních skupin, divadelních spolků, šermířských sdružení, ukázkami tradičních řemesel a podobnými akcemi. Obecní úřad Lipnice n.S. ve spolupráci se správou hradu rovněž nabízí možnost uspořádat svatební obřad v prostorách hradní kaple - tato možnost je hojně využívána.




Hrad Lipnice Hrad Lipnice Hrad Lipnice